Hlasujte v soutěži o nejlepší projekt a realizaci obnovy kulturní památky spočívající v rekonstrukci, restaurování, revitalizaci či opravě a zároveň za prezentaci a propagaci této památky v průběhu předešlého kalendářního roku. Oceněny budou 3 nejlepší projekty. Hlasovat můžete nejpozději do 31.08.2024.
Synagoga (Město Budyně nad Ohří)
1) Evidenční údaje o objektu:
Název kulturní památky: synagoga, Budyně nad Ohří
Rejstříkové číslo kulturní památky: 103768
2) Popis objektu:
Synagoga v Budyni nad Ohří byla vystavěna v průběhu let 1786–1787 po velkém požáru, který zasáhl celé město v roce 1783. Synagoga je jednolodní stavba obdélníkového půdorysu se zaoblenými nárožími, kryta sedlovou střechou s pálenými bobrovkami přecházející na východě do valby. Zděná stavba ze smíšeného materiálu je na líci omítaná. Nárožní plochy stavby jsou zaoblené a lemované lizénami, vertikálně je po celém obvodu synagoga členěna soklem a korunní římsou. Západní hlavní uliční štítové průčelí je tříosé, fasáda má bohaté architektonické členění. V přízemí je hlavní vchod, lemovaný přízemním rizalitem. Rizalit zakončuje zvlněná stříška krytá bobrovkami. Po obou stranách vchodu je obdélné okno ve špaletě, zabezpečené vnější mříží. Nad oknem je rovná římsa, nesená dvěma konzolami. V prvním patře nad vstupem je umístěno velké obdélné okno, nahoře zakončené do podobného oblouku jako dveřní otvor. Kolem okna je obdélná šambrána sahající až pod hlavní římsu. Po stranách jsou podobná okna jako v přízemí, nahoře však mají tvar sedlového portálku a šambránu obdobnou té u středního okna. U obou nároží je pilastr se soklovou patkou a římsovou hlavicí. Profilovaná hlavní římsa je uprostřed vzdutá do půlkruhu, v němž je reliéfní sluncovitý motiv. Pod římsou je na fasádě pás plastických triglyfů s prázdnými plochými metopami. Průčelí vrcholí štítem s konkávními boky a rozeklaným hořejškem. Ve štítu je okno se zdobným orámováním, v prostoru rozeklání se zvedá ještě menší zvlněný štít, v jehož vrcholu je hrotnice s Davidovou hvězdou. Boční podélné severní průčelí (otevřené do proluky mezi synagogou a sousedním domem čp. 123) je členěno pilastry na tři osy. K pravé ose je přiloženo jednoduché schodiště, vedoucí k segmentově zaklenutému vstupu na ženskou galerii. Ve zbývajících dvou osách jsou stejná okna – obdélná, nahoře zakončená do půlkruhového oblouku a lemovaná šambránou. Východní fasádu člení u obou nároží pilastr. Uprostřed ze stěny vystupuje hranolový rizalit (výklenek pro schránku na Tóru), nahoře krytý taškami. Po obou jeho stranách je obdobné okno jako na severní straně, nad rizalitem je okno tvaru čtyřlistu, obklopené šambránou. V okně je vitráž s Davidovou hvězdou. Jižní průčelí je z větší části zakryto sousedním domem.
3) Popis prací uskutečněných v roce 2023:
Objekt prošel komplexní stavební obnovou exteriérů i interiérů včetně restaurátorských prací, zhotovení nového áronu a pořízení nového vybavení – lustry, lampy, lavice. Součástí stavební obnovy bylo i vybudování alespoň minimálního zázemí pro návštěvníky a bezprostřední úprava okolí.
4) Evidenční údaje o správním orgánu na úseku státní památkové péče:
Městský úřad Roudnice nad Labem
Číslo jednací a datum vydání závazného stanoviska, na jehož základě byly práce provedeny: MURCE/42680/2018 ze dne 06.11.2018
5) Zhodnocení provedených prací z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska a zhodnocení kvality provedených prací:
Stavební, restaurátorské, výtvarné a umělecko-řemeslné práce byly provedeny ve vysoké kvalitě. Celková obnova zcela zničené synagogy byla provedena konzervativním způsobem s maximální snahou o historickou důvěryhodnost. Tento způsob byl aplikován i v těch případech, kdy došlo ke zhotovení zcela nových prvků. Tyto byly obnovovány na základě fotografické dokumentace a na základě analogických prvků. Obnova synagogy v Budyni nad Ohří není jen obnovou historické budovy s dochovanou výmalbou, ale jedná se také o obnovu, která má významný kulturní a společenský přesah. Synagog není na území našeho státu dochováno mnoho, po roce 1945 zaniklo více než 300 židovských památek (synagog, hřbitovů či márnic). Povědomost o historii židovského obyvatelstva je tak v české společnosti stále poměrně nevelká, případně je spojena s negativními konotacemi – ghetto v Terezíně. Obnovu a plánované zpřístupnění židovské synagogy veřejnosti je tak nutné chápat v širším společenském měřítku, a to i proto, že se obnovy neujala židovská obec, ale síly spojily současní obyvatelé města.
6) Finanční zhodnocení obnovy kulturní památky:
Celkové náklady na obnovu kulturní památky v roce 2023: 24 000 000 Kč
Finanční spoluúčast vlastníka kulturní památky: 2 023 750 Kč
Jiné zdroje, dotace: 20 752 425 Kč (EHP Norské fondy), 1 024 000 Kč (MK ČR)
7) Způsob prezentace obnovené kulturní památky:
Zpřístupnění kulturní památky i využívání synagogy pro další kulturní akce – bohoslužby, výstavy, přednášky, koncerty.
Stav před obnovou
-
Před obnovou
Před obnovou
-
Před obnovou
Před obnovou
-
Před obnovou
Před obnovou
-
Před obnovou
Před obnovou
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProIdf96d41e3d4
Po obnově
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProId24a41fcb1d
Soubor městského opevnění – barbakán Žatecké brány (Město Kadaň)
1) Evidenční údaje o objektu:
Název kulturní památky: soubor městského opevnění – barbakán Žatecké brány
Rejstříkové číslo kulturní památky: 45005/5-1697
2) Popis objektu:
Pozdně gotický rondelový barbakán jako součást městského opevnění původně uvozoval přístup k tehdy hlavní městské bráně, kterou vedla obchodní cesta na Žatec a Prahu. Tato brána byla zbořena roku 1832 při asanaci městského opevnění. Obvodová, hladce omítaná zeď barbakánu s pískově probarvenými omítkami ve hmotě se zachovala především ve východní
a severní části, zatímco k části jižní byly přistavěny později domy č. p. 92 a 93. Nyní je barbakán přibližně půlkruhového zalamovaného půdorysu, v přízemí jsou v pravoúhlých ostěních drobné okenní otvory, v patře jsou kamenné střílny. Podél vnitřních stěn stoupá na segmentových arkádách ochoz, jehož pochozí povrch je druhotně vyskládán z lomového kamene, který je spárován cementovou maltou. Sokl není v interiéru částečně omítán, koruny zdiva jsou kryty prejzy položenými do režné malty. Součástí barbakánu je tzv. Žatecká brána, nad níž byla umístěna pískovcová deska se znakem města Kadaně opatřená latinským nápisem s letopočtem 1458 upřesňujícím dataci barbakánu. Deska byla v roce 1904 pro špatný stav nahrazena kopií. Vstupní otvor brány lemuje portál ve tvaru lomeného oblouku složený z pískovcových kvádrů (černovický pískovec) s výrazně profilovaným výžlabkem vybíhajícím ze zešikmené plochy jednoduchých nízkých nárožních kvádrů s nákolníkem. Jeho vnější obvod lemuje obdélný rám z pískovcových kvádrů, v jehož horních rozích se nacházejí symetricky klopené štítky s reliéfním českým dvouocasým lvem. V omítaných cviklech se nacházejí obdélní úzké otvory pro řetězy nebo stěžejky padacího mostu. Kamenné prvky, původně ještě okolo poloviny 20. století víceméně omítnuté, jsou dnes analyticky přiznány bez jakýchkoliv stop barevných úprav povrchu, zřejmě v souvislosti s opravou provedenou roku 1984. Kadaňský barbakán postavený v počátečním období vlády Jiřího z Poděbrad patří svou formou k nestarším svého druhu v českých zemích a je dokladem dobového zlepšování městské fortifikace. Je základním hmotným pramenem k poznání urbanistického a stavebního vývoje města a ke studiu historických stavebních konstrukcí a konstrukčních postupů. Je výrazně pohledově exponovaný a spoluvytváří místního genia loci.
3) Popis prací uskutečněných v roce 2023:
Fasáda byla omyta tlakovou vodou, odstraněny byly nesoudržné vrstvy omítek a nátěrů (na soudržnou podkladní vrstvu), nesoudržné spáry v kamenné dlažbě ochozu i soklové (režné) partii, přeskládána, upevněna a doplněna byla prejzová krytina koruny zdiva. Provedeny byly opravy omítek včetně barevné povrchové úpravy, dále oprava spárování kamenné dlažby ochozu i soklu.
4) Evidenční údaje o správním orgánu na úseku státní památkové péče:
Městský úřad Kadaň, Odbor regionálního rozvoje, územního plánování a památkové péče
Číslo jednací a datum vydání závazného stanoviska, na jehož základě byly práce provedeny: MUKK/55432/2021 ze dne 07.12.2021
5) Zhodnocení provedených prací z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska a zhodnocení kvality provedených prací:
Práce proběhly v souladu s vydaným závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče.
6) Finanční zhodnocení obnovy kulturní památky:
Celkové náklady na obnovu kulturní památky v roce 2023: 2 027 165,20 Kč
Finanční spoluúčast vlastníka kulturní památky: 1 397 165,20 Kč
Jiné zdroje, dotace: 630 000 Kč
7) Způsob prezentace obnovené kulturní památky:
Barbakán je součástí celku městského opevnění, které patřilo k nejmohutnějším v Českém království. Systém hradeb, bašt, příkopů, parkánů, bran a dalších fortifikačních prvků vytváří specifické prostory, které obklopují historické jádro města, jasně ho definují a zároveň ho oddělují od historického předměstí. Jedná se o veřejně přístupný průchozí prostor s upravenými povrchy, zelení, novým mobiliářem, který slouží k odpočinku i poznávání místním obyvatelům
i návštěvníkům města.
Stav před obnovou
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProId93ef5d2f6a
Po obnově
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProId541ba21f0b
Hrobka rodiny Brass (Obec Dolní Podluží)
1) Evidenční údaje o objektu:
Název kulturní památky: hrobka rodiny Brass
Rejstříkové číslo kulturní památky: 106461
2) Popis objektu:
Hrobka je navržena jako mauzoleum a má podobu neogotické kaple. Vystavěna byla v roce 1893. Jedná se o přízemní objekt na čtvercovém půdorysu, kdy jednotlivé strany hrobky jsou členěny soklem, římsami
a středovými pilíři. Nároží objektu hrobky jsou zdůrazněna opěrnými pilíři s fiálami. Osmiboká stanová střecha hrobky je ukončena osmibokou věžičkou s arkádovou lucernou a strmou stanovou střechou. Objekt hrobky je postaven převážně z masivních kamenných pískovcových kvádrů, které tvoří hlavní konstrukci obvodových stěn, ale též střešní krytinu a věžičku. Vnitřní prostor hrobky se sníženou úrovní podlahy je zastropen vysokou kopulovitou klenbou s kamennými profilovanými žebry a kamennou vrcholovou kružbou tvořící podnož věžičky, stěny interiéru jsou členěny přízemními slepými arkádami s hrotitými oblouky a černými mramorovými sloupky. Vstupní dvoukřídlé dřevěné dveře do hrobky jsou osazeny do vysokého portálu s bohatou profilací. Boční jižní a severní strana fasády je opatřena hrotitými okny, západní strana pak jen slepou okenní nikou. Vnější fasády, střecha, věž i interiér objektu hrobky jsou opatřeny architektonickou kamenosochařskou plastickou výzdobou v neogotickém stylu. Hrobka byla navržena vídeňským architektem Viktorem Luntzem, který je autorem návrhů významných vídeňských staveb, např. Kostel sv. Františka z Assisi či paláce na Reisenstrasse 48. Dle dostupných informací je stavba hrobky rodiny Brass jedinou realizací tohoto architekta v Čechách.
3) Popis prací uskutečněných v roce 2023:
V rámci realizace projektu obnovy hrobky rodiny Brass v roce 2023 v Dolním Podluží byly stěny hrobky mechanicky očištěny, zčernalé krusty byly chemicky odstraněny, došlo k obnově veškerého spárování stěn, k odstranění historických vysprávek a doplnění chybějících kamenných částí (zejména ulámané rohy). Žulová dlažba kolem hrobky (terasa hrobky) byla očištěna, spára mezi dlažbou a stěnami hrobky byla vyplněna speciální hmotou a přespárována tak, aby bylo zamezeno pronikání vody k patě stavby. Kamenný portál kolem dveří byl barevně retušován a byl obnoven původní nápis nad dveřmi. Schodiště před terasou hrobky bylo přeosazeno a opětovně přespárováno. Zadní ohradní zeď byla očištěna, pravý roh zídky byl rozebrán a znovu osazen, chybějící horní krycí desky byly vyrobeny jako repliky a instalovány na svá původní místa na zídce, došlo rovněž k přespárování zídky a k obnově funkčnosti odtokových otvorů v zídce. Veškeré práce byly konzultovány a na místě kontrolovány pracovníky Národního památkového ústavu a orgánu památkové péče Městského úřadu Varnsdorf.
4) Evidenční údaje o správním orgánu na úseku státní památkové péče:
Městský úřad Varnsdorf, Odbor správy majetku a investic
Číslo jednací a datum vydání závazného stanoviska, na jehož základě byly práce provedeny: OSMI/HANMI/3835/MUVA34670/2022/HanMi ze dne 20.12.2022
5) Zhodnocení provedených prací z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska a zhodnocení kvality provedených prací:
Veškeré provedené práce byly provedeny v souladu s vydaným závazným stanoviskem orgánu památkové péče a za dodržení stanovených podmínek.
6) Finanční zhodnocení obnovy kulturní památky:
Celkové náklady na obnovu kulturní památky v roce 2023: 917 559,99 Kč
Finanční spoluúčast vlastníka kulturní památky: 381 559,99 Kč
Jiné zdroje, dotace: 536 000 Kč
7) Způsob prezentace obnovené kulturní památky:
Obnovená kulturní památka byla prezentována na webu obce, v místním zpravodaji „Permoník“. Současně byla kulturní památka (hrobka rodiny Brass) zpřístupněna pro veřejnost v roce 2023 ve významných dnech (na Den sv. Václava, na Dušičky a na Den válečných veteránů).
Stav před obnovou
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProIdbf495ef1aa
Stav po obnově
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProId399079712a
Zámek Mirošovice (Obec Hrobčice)
1) Evidenční údaje o objektu:
Název kulturní památky: zámek Mirošovice
Rejstříkové číslo kulturní památky: 43555/5-2618
2) Popis objektu:
Zámek v Mirošovicích je nejvýznamnější památkou v obci a tvoří výraznou obecní i krajinnou dominantu. Objekt původně středověké tvrze Mirošovických z Mirošovic, přestavěné renesančně před rokem 1560 a kolem roku 1600 na zámek, další úpravy pak proběhly v 17. století přístavbou schodišťové věže
a v interiéru za držby Lobkoviců v období přibližně druhého až třetího desetiletí 18. století. Od 19. století byl zámek využíván pro účely lobkovických vrchnostenských úředníků. Po 2. sv. válce areál zabral státní statek a ten bez údržby chátral. Po roce 1989 stále zůstával v majetku státu a až v roce 2000 se ho ujalo Sdružení Kampanilla, které ale s jeho obnovou nepokročilo. V zámku bylo zničeno velké množství původních konstrukcí i historické materie. Objekt byl v havarijním stavu na pokraji zhroucení.
3) Popis prací uskutečněných v roce 2023:
Generální rekonstrukce začala v červnu 2021 a trvala dva roky. Byla provedena kompletní rekonstrukce stávajícího historického objektu zámku č. p.
1 v Mirošovicích. Byly provedeny stavební práce k celkové renovaci
a zastřešení objektu a úpravy vnitřních stavebních dispozic s ohledem na budoucí využití objektu pro účely komunitního centra. Stavebníkům se podařilo zachránit např. původní renesanční omítky a zachován byl také vzácný pískovcový portál z doby kolem roku 1300. Svědomitá obnova zámku vrátila jeho barokní podobu a památkově hodnotnou integritu, která významným způsobem kultivuje stavební i krajinné prostředí obce a jejího okolí.
4) Evidenční údaje o správním orgánu na úseku státní památkové péče:
Městský úřad Bílina, Odbor stavební úřad a životní prostředí
Číslo jednací a datum vydání závazného stanoviska, na jehož základě byly práce provedeny: MUBI 31048/2016 ze dne 26.07.2016
5) Zhodnocení provedených prací z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska a zhodnocení kvality provedených prací:
Podmínky splněny.
6) Finanční zhodnocení obnovy kulturní památky:
Celkové náklady na obnovu kulturní památky v roce 2023: 64 867 269 Kč
Finanční spoluúčast vlastníka kulturní památky: 15 136 768 Kč
Jiné zdroje, dotace: 49 730 500 Kč
7) Způsob prezentace obnovené kulturní památky:
Facebookové stránky – Zámek Mirošovice, facebookové stránky – Obec Hrobčice
Webové stránky obce Hrobčice – www.hrobcice.cz, Hrobčický zpravodaj Účast v soutěži Má vlast cestami proměn
Pravidelné prohlídky zámku pro veřejnost
Stav pred obnovou
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProIdf2b2ba1a45
Po obnově
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProIdc6b00f34cb
Kostel sv. Václava ve Velké Černoci (Římskokatolická farnost Velká Černoc)
1) Evidenční údaje o objektu:
Název kulturní památky: kostel sv. Václava ve Velké Černoci
Rejstříkové číslo kulturní památky: 43537/5-1467
2) Popis objektu:
Po roce 2000 obnovena střecha a báň na věži kostela. Od roku 2021 obnovována fasáda kostela. Zatím obnovena fasáda věže a celá západní strana lodi kostela. Zbylá část fasády na lodi kostela a na presbytáři se sakristií je poškozena, v havarijním stavu. Interiér kostela dlouhodobě neudržován.
3) Popis prací uskutečněných v roce 2022:
V roce 2023 byla kompletně obnovena západní strana fasády lodi kostela
a spodní část věže kostela. Práce zahrnovaly stavbu lešení, oklepání nesoudržných omítek, očištění fasády, opravu zdiva, opravu omítek, aplikací fasádního nátěru, demontáž lešení.
4) Evidenční údaje o správním orgánu na úseku státní památkové péče:
Městský úřad Žatec, Odbor stavební a vyvlastňovací úřad, životní prostředí
Číslo jednací a datum vydání závazného stanoviska, na jehož základě byly práce provedeny: MUZA 13002/2014 ze dne 06.05.2014
5) Zhodnocení provedených prací z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska a zhodnocení kvality provedených prací:
Dle vyjádření zástupců státní památkové péče jsou práce provedeny v dobré kvalitě a dle vydaného závazného stanoviska a doporučují jejich pokračování.
6) Finanční zhodnocení obnovy kulturní památky:
Celkové náklady na obnovu kulturní památky v roce 2023: 1 720 224,63 Kč
Finanční spoluúčast vlastníka kulturní památky: 377 224, 63 Kč
Jiné zdroje, dotace: 143 000 Kč
7) Způsob prezentace obnovené kulturní památky:
Kostel sv. Václava je velmi hodnotnou pozdně barokní stavbou na rozmezí Žatecka a Podbořanska a je dominantou této části „kraje chmele“. Konají se zde bohoslužby každou 3. neděli v měsíci.
Stav před obnovou
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProId0bfa4c2e8e
Po obnově
https://sberdat.kr-ustecky.cz/2-uncategorised/27-zlate-cimburi#sigProIde066bb367c